VÍTEJTE

Webové stránky spolku Tvoříme místo pro Vás vytváříme svépomocí a snažíme se je stále vylepšovat. Děkujeme, že jste s námi.

KONTAKT

T: +420 739 577 374

E: info@tvorimemisto.cz

© 2019 Tvoříme místo.

Vytvořeno pomocí Wix.com

PO STOPÁCH KUMŠTU PRVNÍ REPUBLIKY

Téma 100 let československé architektury souvisí se 100.výročím založení Československé republiky. Proto i v Mnichově Hradišti jsme se nechali inspirovat tímto tématem a vycházka dostala jméno Po stopách kumštu první republiky. Příběh procházky je postaven na dvou principech – jednak na osobnostech, které architekturu první republiky v našem městě reprezentují, jednak na příběhu celkového přístupu ke stavbě města, který má jisté paralely do dnešní doby. Procházka celkem obsahuje čtyři zastavení, projdeme od Komerční banky ulicí Svatopluka Čecha směrem ke škole na Vrchlického návrší - vrcholu naší procházky. Ukončíme ji v lokalitě městských vil, které se říká na Bubnu (ulice Máchova a Vrchlického návrší).

Prvním zastavením je současná budova Komerční banky, dříve Okresní hospodářské záložny, realizovaná v roce 1926 podle projektu architekta Františka Jandy. František Janda (1886 – 1956) byl významný český architekt a urbanista a můžeme být jako město pyšní na to, že jeho realizace se nacházejí také u nás. Byl žákem Jana Kotěry, stejně jako např. další významná osobnost Josef Gočár. Zatímco co Gočár se do historie československé architektury zapsal vytvořením jejího národního slohu rondokubismu (budova bývalé Legiobanky v Praze na Poříčí), biografie Františka Jandy zahrnuje širokou škálu staveb, které vývojem svého architektonického stylu provázejí historií architektury přelomu 19. a 20. století. Vždy se dokázal přizpůsobit nastupujícím trendům a místo historizující podoby dával svým stavbám vždy soudobý moderní výraz. První realizací Františka Jandy v Mnichově Hradišti je budova pošty na náměstí z roku 1915. Tato budova je postavena ještě v poměrně zdobném slohu secesní architektury, postupně však očišťovaném o ornament v duchu nadcházející moderny.

Budova hospodářské záložny je již čistým projevem moderny, která ve výrazu odpovídala hodnotám moderní architektury. Byla oproštěna o nadměrný detail, některé prvky tradičního tvarosloví (výrazná korunní římsa, parapetní římsy, tradiční proporce otvorů a stěn) odkazují ještě na tradici kvalitní řemeslné architektury 19. století. Výrazná korunní římsa posiluje horizontální linii stavby, jíž je vykresleno okrouhlé nároží. Nárožní vstup je zapuštěn do budovy a po obvodu je zvýrazněn dvojicí soch dělníka a rolnice. Kromě sídla banky se v interiéru nachází ještě atraktivní společenský sál, který bohužel není veřejnosti pravidelně zpřístupněn. Mezi významné počiny architekta Jandy patří kromě svébytné architektonické tvorby také urbanismus. Je autorem regulačního plánu pro Mladou Boleslav a především pro lázeňskou čtvrť v Poděbradech, kde pak navrhoval i jednotlivé lázeňské domy.

U druhého zastavení se můžeme více věnovat urbanismu města. Urbanismus je termín, který popisuje činnosti, vedoucí ke stavbě města. Ačkoliv urbanismus první republiky leckdy výrazně zasáhl do tváří našich (příkladem budiž okružní koncepce centra Hradce Králové), v podmínkách Mnichova Hradiště se v jednalo o dílčí zásahy, které se ale ve svém souhrnu celkový půdorys města výrazně dotvářejí. Jednak se jedná o stavby nových měšťanských domů, jakým byla právě budova hospodářské záložny, jednak o nové kolonie domů rodinných, nebo řekněme rodinných vil. Je třeba si uvědomit, že v době v 10. a 20. letech 20. století bylo území, kterým právě procházíme, obrazně řečeno zelenou loukou. Pohybujeme se na hranici tehdy zastavěné části města. Urbanismus první republiky tedy vymezoval plochy pro novou zástavbu na okrajích měst, které se zpravidla parcelovaly podle nějakých zastavovacích (regulačních) plánů. Územní plán v podobě, jak jej známě dnes ještě neexistoval.

Na zelené louce na okraji města tehdy vznikla i tato vila Novotný, a to v roce 1910. Položila tak základ Čechově ulici, na jejímž vrcholu se tato dominantní stavba nachází. Čechova ulice ve z východu navazuje na ulici Švermovu, jakousi nádražní třídu, která je typickým projevem urbanismu 19. století. Zástavba dalších rodinných vil v této části města byla tedy na počátku 20. století jedním z prvních rozvojových míst na zelené louce. Je také zajímavé zmínit, že jednotlivé stavební lokality v podstatě obhospodařovali osobnosti jednotlivých místních stavitelů, v ulici Svatopluka Čecha to byl tedy stavitel Hrubý, na Bubnu, ke kterému se později dostaneme, to byl stavitel Dámec a na Habeši stavitel Pokorný. Tito stavitelé stavěli nové čtvrti pro nově vznikající střední třídu nové republiky.

Důvodem, proč se zastavujeme přímo je vily Novotný je však také její architektonický výraz. Je ztvárněna v jakési historizující secesi, tedy slohu, který má ještě kořeny v 19. století, pro které byly různé typy historizmů velmi typické. Na tomto příkladu vily chceme ukázat kontrast ve výrazu, který má budova komerční banky a tato vila, byť dobou realizace se od sebe liší ve stavebním horizontu krátkých 16 let. 19. století přišlo se svou vlnou historizmů, za první republiky se společenská situace natolik proměnila, že přinesla i do architektury svůj vlastní a nový výraz, který se chtěl naprosto programově od společenského řádu 19. století odstřihnout.

Top vrchol naší procházky (obrazně i doslova) je škola (komplex) na Vrchlického návrší (1948-1950?), také od architekta Jandy. Stavba s výrazivem, přejatým z první republiky (škola byla plánována ještě před 2. světovou válkou), vychází tedy z "tradice kumštu první republiky". Je významná svým velkorysým založením, ve tvaru jakési palácové kompozice. Její dispozice, světlost a prostornost, velkorysost sálu, ohromuje. Budova školy byla ve své době významnou a strategickou investicí, umožňující rozvoj města na dlouhá léta dopředu.

Příběh výstavby rodinných domů na Bubnu navazuje na historii, které jsme mluvili v souvislosti s vilou Novotný, přičemž tato lokalita je spojena především se stavitelem Dámcem. Existuje jistá paralela mezi principem fungování výstavby dnešních satelitů a tehdejší výstavby na zelené louce. Je však potřeba říct, že výstavba lokalit první republiky v Mnichově Hradišti byla mnohem udržitelnější a to z několika důvodů: veřejné prostory jasně a logicky navazovaly na systém veřejných prostranství města v jeho centru, centrum bylo lehce dostupné cyklo a pěší dopravou. Objemy investic byly řádově nižší než dnes, což z hlediska struktury a uspořádání zástavby znamená drobnější rozlohu jednorázové investice a drobnější urbanistické měřítko. Faktor, který vůbec umožnil vznik takových kolonií rodinných vil a domů, byl vznik nové střední třídy, kdy každý stavebník měl svůj další vlastní příběh. 

Procházka za krásného počasí skončila piknikem na pláži u Jizery.

 

Galerie